Blíží se čas vánoc a tak zde zveřejním jednu hodně krátkou povídku ze sbírky Kouř a zrcadla od N. Gaimana. Přesně vystihuje vánoce

Mikuláš byl starší než hřích a brada už mu nemohla víc zbělet. Chtěl už jen zemřít.Trpasličí obyvatelé těch arktických jeskyní nemluvili jeho řečí, domlouvali se svým rodným štěbetavým jazykem a provozovali nepochopitelné rituály, tedy pokud zrovna nepracovali ve svých továrnách.

Jedenkrát za rok ho přinutili, třebas vzlykal a vzpíral se, aby se vydal do Nekonečné noci. Během toho putování musel postát u postýlky jednoho každého dítěte na světě a nechat mu na nočním stolku jeden z neviditelných dárků od trpaslíků. Děti spaly, zamrzlé do času.

Mikuláš záviděl Prométheovi i Lokimu, Sisyfovi a Jidáši. Ten jeho trest byl tvrdší.

Hou.

Hou.

Hou.

S velkou slávou byla na pár měsíců do České republiky převezena tzv. Ďáblova bible. Největší zachovaná středověká kniha je teď k „nahlédnutí“ v pražském Klementinu, pokud se na Vás dostane řada – vstupenky si můžete rezervovat zde. Pokud se Vám nechce do Prahy a podívat se na stránku s ďáblem (v bibli se žádným způsobem nedá listovat). Na stánkách Švédské národní knihovny můžete stránkama knihy zalistovat alespoň virtuálně. Stránky jsou v českém jazyce , listování je rozděleno po kapitolách a jsou tam i vysvětlovány historické souvislosti. Na úvodní stránku se dostanete tudy

Nejznámější stránka s nakresleným ďáblem je k vidění tady

V novoročním balíčku knížek jsem si objednal i další knihu od mého nejoblíbenějšího autora hororů – Stephena Kinga. Z cele hromady knížek jsem začal číst kinga jako druhého v pořadí (omlouvám se SK, ale Neil G. dostal přednost )

Co pro nás tedy Kingovi připravil? Zápletka je poměrně jednoduchá, jednoho krásného dne, přesně v 1. října v 15:03, vsem lidem na světě(?) zazvonil mobilní telefon, oni ho zvedli, chvilku poslouchali a pak se z nich stali vraždící monstra s vygumovaným mozkem. Když tohle člověk slyší, tak se začne těšit na pokoky krve, násilí a popis zmatku při konci civilizovaného světa, no tak tohle nám nějak King říci nechtěl :-(. Odehrávají se tam sice násilné scény, některé jsou dokonce i hezky popsané, ael pořád jsem si při čtení říkal, tohle prostě není to pravé ořechové…

King popisuje cestu hlavního hrdiny (zapomněl telefon doma) za svým synem (ano, syn má mobilní telefon), cesta je to zajímavá, napínavá, ale všechno je tam pouze naznačeno :-(. Násilí odehrávající se ve vyšších patrech hotelu, kde se hlavní hrdina seznamuje s ostatními, nepokoje ve městech, důsledky nefungující infrastruktury, tohle všechno autor s hlavním hrdinou obchází, opravdu doslovně se všemu hlavní hrdina díky King vyhýbá. V knize je postupně naznačeno co se s lidma ovliněnými Pulsem děje, ale za celou dobu se nedozvíte, zda to je celosvětová nebo jenom americká záležitost, ani proč se to vlastně stalo. A pocit toho, že vlastně pořád nechápete o co tam jde a během děje se vlastně nic nevysvětlí je to co mně osobně celkem dost štvalo

Al abych jeno nekritizoval, nekteré scény jsou fakt dobré, hlavně ta finální při čekání na popravu je mistrně napsaná, ale od autora co napsal Svědectví a serii Pistolníka, jsem čekal něco lepšího, takhle je z toho jenom dobře napsaná knížka, která dle mého názoru nevyužila všech možností co tohle téma nabízelo a to je škoda.

A na záver budu parafrázovat S. Kinga: “ Autor žije s manželkou a dětmi v Lokti, vlastní několik mobilních telefonů a už se moc těší až bude umět levitovat a číst myšlenky „

Jednoho dne dostal jeden trochu zvláštní chlapík, co psal komiksy úkol, obnovit serii s postavou Sandmana…
A jelikož ten chlapík byl Neil Gaiman, tak vzniklý Sandman s původní komiksovou předlohou co vycházela kdysi v sedmdesátých letech nemá moc společného a mi můžeme být jenom rádi, protože vznikl úžasný komiks.

Kdo vlastně Sandman tedy je? Je to jeden z Věčných, je třetí nejstarší ze sedmi „sourozenců“: Osud, Smrt, Sandman, Zkáza,dvojčata Zoufalství a Touha, Delirium je nejmladší. Jediný kdo bere svůj úkol vážne je nejstarší osud a Sandman, kupodivu jeho sestra Smrt tak úplně ne :-).

Celková komiksová serie, která byla vydávána v letech 1988 až 1996, je již ukončená a pro Sandmana neskončí dobře.Ale místo po mrtvém Věčném se samozřejmně opět zaplní.
Celý komiks není jen a pouze o Sandmanovi, Sandman je ve většině příběhu jen osobou, která dějem doprovází a vy můžete sledovat desítky menších příběhů. Většina je pomurá, melancholická a depresivní, ale najdou se i veselejší pasáže. Co ovšem taky čekat v příběhu o někom, kde svojí největší lásku Nadu nechá trpět v pekle, protože ho odmítla. V ději se potkáte se spoustou postav, Markem Polem, William Shakespearem, Joshua Abraham Norton a mnoho dalších. A jak postupně zjišťujete, všechno souvisí se vším a děj postupně spěje k tragickému vyvrcholení…

Do čestiny byly zatím přeloženy pouze prvních pět dílů a všechny jsou na té nejvyšší úrovni, za celou dobu není ani nejmenší pokles v kvalitě a celá serie je prostě jedinečná. Ovšem pro mne je nejlepší příběh z knihy Údobí mlh, čtvrtá kapitola: Najít si své peklo. Ponurý a depresivní příběh o tom, jak se mrtví vracejí na zem, po tom co Lucifer peklo zrušil, a své peklo si vlastně pořád nosí sebou, ale konec je šťastný (pokud budeme tolerovat, že hlavní hrdina umře ). Například příběh oceněný World Fantasy Award: „Sen noci svatojánské“, mně osobně zas tak úžasný nepřišel, to mnohem lepší a zajímavější je příběh „Miláčci štěstěny“ o chlapovi co se rozhodl že neumře a Sen spolešně s jeho sestrou Srtí mu to umožnil nebo asi nejhorovější příběh „24 hodin“ z první knihy, krerý pojednává o osudu (dost tragickém) navštěvníků jedno bistra.

Takže shrnuto a podrženo Sadman je skvělý, Neil Gaiman je taky skvělý, všechno je skvělé a co víc si přát Pokud máte zajem, tady jsou české stránky o Sandmanovi : sandman.cz a zde se dočtete všechno co budete chtít vědět. A pak honem do knihkupectví a knihy si koupit nebo přijít ke mně a možná vám je půjčím, ale to budete muset hodně moc škemrat

Ta holka s Anchem egyptským křížem života a smrti na krku je Sandmanova sestra Smrt, celkem sexy co?