Dovolená na Jižní Moravě

V polovině května jsme s rodinou vyrazili na Jižní Moravu, kde jsme si zajistili ubytování ve vesnici Vřesovice, nedaleko Kyjova. Ubytování bylo v domě na kraji vesnice, takže sme měli absolutní klid vybavení chyty bylo dobré a děti ocenili hlavně pěkné prolézačky a dětské hřiště na zahradě.

Býčí Skála

První den po ubytování jsem rodinu vytáhl na jedinečnou akci do Moravského Krasu – návštěvu jeskyně Býčí skála . Tato jeskyně, kde bylo nalezeno jedinečné obětiště a pozůstatky Haštalské kultury se otvírá pouze několikrát do roka, takže jsem si tu možnost nechtěl nechat ujít. Původně jsem očekával, že kolem jeskyně bude malý provoz a bude zde pouze několik nadšenců (podobných jako já ), opak byl pravdou, bylo zde velmi rušno a zájem o prohlídku byl velký. Fotografie z vnitřku jeskyně naleznete zde. Pro rodiny s malými dětmi tu návštěvu moc nedoporučuji nebo jí absolvovat v teplákách a ne ve slušivém oblečení, tomu bahnu se prostě děti nevyhnou, je naprosto všude. Ale jinak zážitek je to skvělý, dostanete se do míst, kam se Marie Terezie s manželem nikdy nedostala, protože byli odvodněny až v tomto století. Ani ve veřejně přístupné části nenajdete žádné přepychové krápníky, takže prohlídka je opravdu určena spíše pro nadšence než běžné návštevníky.

Macocha a  Punkevní jeskyně

Ten samý den co  Býčí Skálu jsem navštívili i nejznámější jeskyni Moravského Krasu. nejdříve jsme se podívali ze shora do Macochy, pak se posilnili v místní restauraci a vyšli procházkou ke vstupu do Punkevní Jeskyně. měli jsme štěstí, koupili sme jedny z posledních lístků pro ten den. Pak ale chodili jen samé zahraniční výpravy a my měli smůlu a čekali a čekali a pak i tak trochu nadávali Nakonec našeho čekání, jme šli v šesti lidech, za polskou výpravou a bylo to naprosto skvělé. Díky čekání jsme mohli vidět i něco, co se normálně nevidí atím chci ještě jednou neznámému průvodci poděkovat Bohužel, se mi hned z kraje exkurze vybil foťák a tak jsou fotky dělané na mobil, nic moc, prostě smůla. Takže pohled z třetí vyhlídky, která není součástí okruhu je zde a focená pouze na mobil. cesta ze dna Macochy po podzemní říčce Punkvě, je velmi romantická, hlavně, když víte, že je pod Vámi 40m sakra studené vody Průvodce – lodivod, to ale podává tak vtipně, že není čas z toho mít strach.

Hrad Buchlov a zámek Buchlovice

Zámek Buchlovice je podle romantické pověsti dárek pro manželku majitele hradu Buchlov, ta se ovšem dostavby zámku nedožila. Nejdříve jsme navštívili zámek Buchlovice a protože nám těsně utekla prohlídka, nejdříve jsme si prošli zámecký park. Klukům sem ukázal strom Ginko, aby věděli, co to kluci ve Stínadlech měli za znak Osobně mi přišlo upořádání zámecké zahrady dost podobné zámecké zahradě v Klášterci a i styl zámku mi přišel dost podobný, ale to je asi jen můj vnitřní pocit.

Fotky z venkovních prostor hradu Buchlov jsou zde: Hrad Buchlov a fotky ze zámeckých zahrad Buchlovic jsou tu: Zámek Buchlovice. V Buchlovicích bylo větší než malé množství pávů, takže sem fotil hlavně je

Lednicko – Valtický areál

Poslední zámek, který jsme na Moravě navštívili byl zámek Lednice. Jako mnoho jiných zámků, má zavedené okruhy, aby na turistech vybral co největší množství peněz… A jako již klasicky je v interiérech zakázáno fotit, důvod moc nechápu

V Lednicích je krásná dřevěná výzdoba, nádherné samonosné dřevěné schodiště, naprosto fantastické dřevořezbami vyzdobené místnosti, prostě nádhera. Taky prý tato výzdoba byla hodně pracná a její vytvoření trvalo hodně let.  To na fotkách vyfocené není a tak se zase budete muset spokojit s fotkama z parku a okolí

Na fotkách taky uvidíte nejvyšší minaret postavený mimo muslimské země, postavený je z důvodu, že majiteli zámku již nedovolili postavit další kostel, tak postavil minaret. Zajímavé řešení problému a park je navíc navržený skvěle, takže i minaret do koncepce parku krásně zapadne. Procházka parkem je skvělá na uvedení do pohody, všude klid, krásné pohledy na rybníky a na přírodu celkově. Nejvíce se mi líbil čapí ostrov, na kterém bylo nepočítaně hníz čápů a možná i volavek, ale to nepoznám…

Kompletní sada fotek z okolí Lednice je zde: Lednice a zámecká zahrada

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Při cestách po Uhersko Hradištsku jsme navčtívili i archeologické naleziště v Mikulčicích. nejdříve jsme si prošli výstavu a pohřebiště u kostela č. 1. paní byla velmi ochotná, přestože jsme přišli před koncem její pracovní doby. Asi jsme jí trochu překvapili, protože sme tvrdili, že Vojta ještě nechodí do školy, tak měl vstup zdarma načež sme došli k vratům u pohřebiště a Vojta přečetl nápis na vstupních dveřích

Paní průvodkyně vyprávěla zajímavě a bylo vidět, že ji to opravdu baví, to se dnes moc často nevidí. Následná procházka po areálu byla pěkná, jako bychom procházeli kolem kuchyně, kde se vaří česnečka. Důvodem byl všudepřítomný planý česnek medvědí. jen byla škoda, že vůně česneku neodháněla komáry, těch tam bylo nepočítaně a byli dost otravní. Areál jsme navštívili dva dny před slavnostním odhalením sochy Cyrila s Medotějem, takže na fotkách je pouze mramorový podstavec. je zajímavé procházet se v místech obrovského hradiště, kde v době největší slávy žilo několik tisíc lidí a to v době, kdy třeba Paříž byla jen malá vesnice na březích Seiny

Fotky z Mikulčic jsou zde: Slovanské hradiště v Mikulčicích

Zologická zahrada v Hodonínu

jeden den jsme strávili v zoologické zahradě v Hodonínu, nádherně udělaná malá, skoro by se dalo říci rodinná zahrada

nejkrásnější co tam měli, byl výběh kočkovitých šelem, od sibiřského tygra nás dělilo jen sklo, naprosto dokonalá podívaná. Skvělé byli i pavilony s papoušky a pavilon opic.

Co jsme tam nafotili, můžete vidět zde:  Zoologická zahrada Hodonín

Driver Ma-620.sys download

Pro majitele infračerveného portu MA – 602 ve verzi pro USb je velký problém najít na internetu potřebné ovladače, firma mobile action již asi 3krát předělala web a staré ovladače prostě nevede. Po několika hodinovém pátrání na internetu jsem ovladače nikde nenašel, tak sem musel začít hledat instalační CD.
Takže tady ho máte ovladač Ma-620.sys ke stažení.
Driver for MA-602 download here

Chorvatsko a Slovinsko 2008

Stejně jako loni jme nakonec vyrazili do Chorvatska a letoviska Kanegra. Cestu popisovat nebudu, snad jen ve stručnosti

Hned po přejezdu státní hranice s Německem začalo pěkně pršet a než jsme dojeli do Mnichova, byla pěkná bouřka. Ta bouřka nás doprovázela dále až do Rakouska a teprve když jsme minuli Salcburk, konečně přestala. Po přespání na našem “oblíbeném” parkovišti, jsme se plynule zařadili do kolony stojících aut. Pokud máte odvahu, doporučuji jet co největší část cesty po Rakousku ne po dálnici, ale po silnicích první třídy, krásná krajina, prázdné silnice bez provozu, možnost zastavit kde chcete a najíst se, prostě pohoda. Můj nejsilnější zážitek z rakouské dálnice je sprint s jedním dítětem v náruči a druhým taženým za ruku mezi rozjíždějící se kolonou aut, ta kolona stála asi hodinu a mi se vydali na procházku. Auto mi samozřejmně stálo v “nejrychlejším” pruhu, takže jsem musel dva pruhy přeběhnout. Již tuším jak se cítí závodníci při startu 24hodin LeMans

Jak jsem psal, opět jsme byli v bungalovu v Kanegře, několik fotek z místa je zde. Jídlo a ostatní služby byli na stejné (skvělé) kvalitě jako loni, takže si přečtěte loňský zápisek a víte jaké to bylo Jen bych byl rád, kdyby šlo nějakým způsobem omezit množství německých turistů. Ale jak jsem zjišťoval, je to celosvětový problém. Možná důležitější než globální oteplování Mimochodem chápete nekdo proč lidem vadí teplo? Všichni jezdí o dovolené na jih k moři, ale oteplování se jim nelíbí…

Protože nebylo zrovna ideální počasí, které by přálo opalovačům, což stejně nejsme , byl čas na výlety po okolí.

Protože mně z neznámých důvodů přitahují jeskyně, tak i letos jsem si naplánoval výlet po krasových jeskyních. Nakonec vyhrála Postojna jeskyně, jednen z nejkrásnějších krasových komplexů ve Slovinsku. Prohlídka jeskyně byla skvělá, nejdříve se jelo vláčkem do hlubin jeskyně a pak byla prohlídková trasa pěšky cca 2-3km. Prohlídka byla dost rychlá na můj vkus, naštěstí se nemusel dodržovat zákaz focení a filmování (nebo alespoň nikdo za to nenadával). Fotky z Postojné jeskyně a okolí najdete zde – Postojna jama. Po trase byla spousta úžasných krasových jevů, některé jsem se pokusil vyfotit a občas se to i povedlo . Návrat byl opět vláčkem po prohlídce koncertního sálu jeskyním komplexem se zajímavě nasvícenými stalagmity. Vjezd do jeskyně, kde mizí řeka v podzemí je fantastický, jen majitelé brýlý to moc neocení, změna teplot a vlhkosti je dost velká a vše je najednou v mlze.
Další zajímavostí, kderou jsem při čtení o jeskynním komplexu Postojných jeskyní objevil, byl Predjamský hrad. Na fotkách to vypadalo úžasně, dá se říci, že až kýčovitě. Hrad se nachází asi 10km od Podstojných jeskyní ale jedná se o stejný jeskynní komplex. Jedná se o hrad postavený před ústí jeskyně, pro středověk skvěle zařízená obrana.
Hrad je postupně opravován a vybavován sbírkami, dost místností je prázdných, ale to vůbec neubírá hradu na velkoleposti, i když není nijak velký, tak je vnitřek hradu poměrně komplikovaný, právě z důvodů obrany. K obraně hradu se váže pověst o rytíři Erasmovi, který zabil despotu a sám se dal na zboj, ovšem jako Jánošík bohatým bral, aby chudým dával. Erasmus se skrýval na Predjamském hradě celý rok, než byl zabit kvůli zradě – zasypala ho skála, když šel na záchod. Na fotkách je ta pověstmi opředená místnost v pravé horní části jako samostatný objekt. V jeskyních bylo schováno vše, mimo standarního vybavení také konírna a psírna. A nesmí chybět důmyslné opevnění, umožňující obráncům pomalu ustupovat do jeskynního komlexu a v nouzi nejvyšší utéci jeskyněmi na svobodu. Fotografie Predjamského hradu z interiéru a exteriétu jsou zde – Predjamský hrad, fakt skvělá romantika, jen na můj vkus je v některých místnostech až moc vlhko a na chodbách je většinou mech a řasy. Na druhou stranu to má i výhodu, obyvatelé nikdy netrpěli žízní a voda byla zachytávána do kamenných sudů. Vodu jsem ochutnal a byla fakt dobrá, ani mi nepřišla moc minerální
Další výlet, který jsme podnikli byl do Puly – podívat se na zbytky římského kolosea. Cesta přes celou Istrii byla poměrně nudná a v Pule se nám povedlo zaparkovat hned vedle Kolosea. Koloseum bylo pěkné, ale Pula bylo zklamání, tak nějak mi připomínala Pula Benešov – malé historické centrum a kolem socialistická výstavba Fotky z Puly najdete tady – Koloseum v Pule, areálu jsme nebyli, za vstupné mi to nestálo a těžko bych uviděl více než z venku.
Pak však přišel zlatý hřeb cesty z Puly zpět do Kanegry! Vesnička Bale příjemně překvapila, pokud cestujete do Puly, dejte na mou radu: Zapíchněte to v bale, projděte se uličkama, pak si dejte víno a něco k jídlu a až budete skvěle odpočatí, jeďte zpátky a Pule se vyhněte
Bale je skvělá vesnička se spoustou křivolakých a úzkých uliček a to bez turistů! Nevím, jestli jsme měli štěstí nebo je to normální stav, ale v městečku byla pohodová, skoro se dá říci ospalá atmosféra. Místní normálně seděli u stolků, turistům (tedy nám) nic nevnucovali, uličkama pobíhali děti a psy, fakt pohoda a klídek, jak kdyby v Chorvatsku nebyl jedinný turista. Dokonce se nám podařilo v těch uličkách zabloudit a některá místa jsme viděli dvakrát, což ovšem vůbec nebylo na škodu. Fotky z městečka Bale jsou zde – Bale – oáza klidu.
A na závěr ještě pár fotek z Umagu, poslední den dovolené jsme navštívili místní mořský svět a byli jsme, opět, mile překvapeni kvalitou. na těch fotkách to asi není moc poznat, ale bylo to pěkné. Možná i zajímavější než mořský svět v Praze na Výstavišti, asi to bude tím, že v Umagu ty potvůrky mohou přímo lovit z moře? Pár fotek je zde – Mořský svět Umag

Zemětřesení v Lokti

Tak už jsem to konečně také pocítil na vlastní tělo! To si tak ležím v postely a najednou se v 9:40 země poměrně dost otřásla. A to jsem v té posteli ležel úplně sám

Nejdříve to trošku hodně hluboko zahučelo a pak se tak na vteřinu, možná dvě, všechno zaklepalo a lehce zadrnčela okenní tabule, takže nic moc. Naštěstí…

Aukce Li-Po baterie

Prodávám jednu nadbytečnou, nepoužívanou Lithium – Polymerovou baterii. Prodej probíhá v aukci na Aukru a pokud máte zájem o kvalitní Lithium Polymer (Li-Po) baterii, můžete se aukce zůčastnit na Aukru, když kliknete zde
Aukce ukončena s úspěchem, děkuji všem zůcastněným

Sraz 8.A ZŠ Jiráskova po 20ti letech

Před měsícem a půl jsem obdržel dopis od “neznámé” dívky, navíc jsem ho nedostal domů, ale k rodičům, kde již více než 10 let nebydlím, bylo to dost divné…
Když jsem to četl, ani se mi tomu textu nechtělo věřit, těch dvacet let musí být nějaký hrozný omyl! Bohužel, při zběžném přepočítání to tak vycházelo (ne nadarmo sem chodil do matematické třídy), takže jsem nakonec na sraz vyrazil.
Ty nejlepší z nás: Kateřina a Jan – /Elo 2161/ nedorazili, ale jinak jsme byli skoro v plném počtu!
Pro zajímavost jsem se zůčastnil i prohlídky základní školy za doprovodu naší bývalé třídní učitelky a poté byl sraz v restauraci. Celou dobu jsem se výborně bavil, nejdříve u bowlingu a pak v restauraci u jídla. Atmosféra setkání byla fantastická, skoro sem měl pocit, jak kdybych spolužáky neviděl jen pár dní a ne takovou dlouhou dobu. Skoro se vůbec nezměnili (asi až na mě ) a byl sem překvapen tím, jak všechny spolužačky vyrostly do krásy.
Co mě však nejvíc překvapilo a vím, že nejem mě, byla naše třídní učitelka paní Jedlanová, skoro se mi ani nechtělo věřit, že se sní dalo tak výborně popovídat. Pamatoval sem si jí trochu jinak …
Fotky ze srazu jsou nahrané zde: Sraz po 20ti letech, hlavně doporučuji porovnat tuto fotku: 8.A 1989 a hledat rozdíl se stávajícím stavem